čtvrtek 28. dubna 2011

Nedělní pampeliškový masakr

V neděli jsem byl nejdříve přistižen parťačkou, jak spinkám na seně. Počkala, až se probudím a vstanu, a když jsem se šel podívat, co ve výběhu dělá, tak mi přinesla tradiční banánek a pár sezamových mlsků. Šli jsme na pastvinku, kde pod slunečními paprsky otevřely květy desítky žlutých pampelišek. Velice chutných. Vrhl jsem se na ně a brutálně je masakroval, až jsem měl nozdry žluté od pylu. Byla to ňamka, relaxoval jsem tam skoro dvě hodiny. Parťačka mi hřebelcovala srst, vyčistila kopýtka a prsty rozčesávala žíně na ohonu a hřívě. Nechal jsem ji, ať si hraje. Po krátké zastávce ve stáji jsme vyrazili k řece. Jen sem se svlažil a už jsem pospíchal domů.









Návštěvní sobota

V sobotu se za mnou byla zas jednou podívat jedna z mých babiček - parťákova mamča. Nezklamala a přivezla s sebou spoustu vlastnoručně vyrobených ovesných kuliček. To jsem si pošmákl. Parťačka s parťákem mě vytáhli na pastvinku a já jsem se cpal zelenou travičkou co jen to šlo. Občas jsem zapózoval před objektivem, tu a tam jsem se zastavil vyzvednout si nějakou tu kuličku. Bylo krásně, dokonce i kapku vedro, takže došlo i na řeku, kde jsem s napil a pěkně osvěžil. Trochu jsem vyráchal i parťačku, aby si to také užila










neděle 17. dubna 2011

Víkendová pastvinka a pedikůra

Po studeném a mokrém týdnu konečně přišel slunečný víkend. Kupodivu tentokrát nebyla žádná makačka, v sobotu i v neděli jsem se pěkně popásal. A tentokrát i s kamarádkou Odetou. Měli jsme jít v neděli na vyjížďku, ale Ody má bebí, vypadá to na absces v zadním kopýtku. To já dobře znám, není to nic příjemného, jako když si šlapete na natlakovaný puchýř hluboko pod kůží. Pěkně to bolí. Doufám, že už jí bude brzy líp. Krom popásání jsem dnes trochu pózoval před foťákem a mezitím osomroval parťačku o ovesné kuličky od babičky a banány od dědy. Později ve stáji jsem vyluxoval usušené rohlíky od sousedky a jablíčka od parťačky. Mám to pěkně zařízený. Trochu mě dnes překvapilo, že mě parťačka vytáhla z výběhu dvakrát. Podruhé už to nebylo kvůli pastvince, ale přijel se na mě podívat můj pedikér, pan Podhajský se svou drahou polovičkou. Zatímco mi strouhal přední kopýtka, masíroval jsem my pyskem záda. Trošku jsem se s ním přetahoval, ale nic extra, poněkud jsem podcenil přípravu. Ještě jsem byl trochu ospalý po odpoledním šlofíčku. Tak mám zase měsíc na to vymyslet nějakou novou fintu na příště.







neděle 3. dubna 2011

První dubnový víkend - hic jako v létě

Tak jsem se konečně dočkal opravdového jara. Až mě to zaskočilo, ještě jsem si ani nestihl odložit kožich, tak jsem se příšerně potil. V sobotu jsme pěkně popásli s kámoškou Odetou a zchladili si nohy v řece. V neděli jsem s parťačkou strávil většinu času na pastvince a pak jsme se šli osvěžit do řeky. V prvním kole jsem se jen kochal pohledem na druhý břeh a omočil si jen kopýtka. V druhém kole už jsem se přidal k Lagunce, která se zrovna vrátila z vyjížďky. A parťačku jsem překvapil, že jsem se vrhnul do vody až po krk, takže měla kalhoty promočené na kůži a v holinkách vodu po okraj. Trochu nadávala, že to studí, ale jinak byla nakonec ráda, že jsem se příjemně ochladil. Pak jsme ještě chviličku popásli, ve stáji vyčistili kopýtka a hurá do výběhu za Odetou. Zbaštil jsm banán, napil se důkladně vody a šel si schrupnout.



neděle 13. března 2011

Jarní nálada

Zdravím! Tenhle víkend už vypadal jako opravdové jaro. V sobotu ráno jsem si chroupal seníčko společně s Odetou a Lagunkou, když dorazila parťačka do výběhu. Nejdřív jsem si jí nevšímal, ale ona místo aby šla ke mně, jako jindy, tak udělala pár kroků zpět a přes Odetu jsem ji najednou neviděl. Napadlo mě, že se možná urazila a odchází i s mýma mlsíčkama pryč, tak jsem se vyprdnul na seno a honem se šel za parťačkou podívat. Nikam neodešla, jen se kochala sluníčkem a koukala kolem. Hned jsem ji obral o banán a několik ovesných kuliček. Pak jem dostal ohlávku a šlo se dolů do stáje, kde proběhlo hřebelcování a čištění kopýtek. Pěkně línám, takže zrzavé chlupy lítaly všude.
Parťačka mě chtěla vzít přes přejezd k řece, ale sotva jsme vyšli na silanici, padly závory a tak jsme to vzali nejdříve na pole. Chtěl jsem se pustit do travičky, ale parťačka si usmyslela, že se nejdřív půjedme projít. Pohodil jsem hlavou, rozklusal se a aby bylo jasne, že na to mám svůj názor, vzepjal jsem se mírně na zadních a hned poté vyhodil zadníma kopýtkama, úplná špaňělská škola, to parťačka čučela. Nejdřív se smála, ale pak jí nějak došlo, že bych jí mohl odtáhnout na vodítku, kam se mi zlíbí, takže mazaně zastavila,, že jako tedy jdeme pást a pak mi nasadila uzdečku, co s sebou měla přes rameno. Jakoby tušila, že na mě přijde jaro. Pak se mě drze pokusila odtrhnout od pastvičky, že jako půjdeme nejdřív na tu procházku. Tak jsem na ní zkusil klus a hrabání přední nožkou, občas pohodit hlavou, předběhnout a zatočit správným směrem. Pokaždé když se mi podařilo ji předběhnout, stáhla mě na kolečko a šlo se dál. Po několika takových nedobrovolných kolečkách jsem zjistil, že jsme už za polovinou pole, tak jsem si řekl, že teda na tu procházku půjdu. Na konci jsme to obrátili a vzali to zpět i kus po silnici, prý abych také chodil po tvrdém, kvůli kopýtkům. U přejezdu jsme se rozhodli zajít ještě k řece, kde mě konečně čekala pěkná pastvička na louce u mostu. Tu jsem si opravdu užil. Parťačka mi obírala vylínané chlupy a vyhřívala se na sluníčku. Ve stáji jsem pak dostal ještě čajík s mashkou, vyčistit kopýtka a vzhůru do výběhu. Musím říct, že tam se mi vůbec nechtělo. Amála, Lagunka i Odeta totiž byly dole a ve výběhu na mě čekala má méně oblíbená trojice. Valda s Rebekou mi tak nevaděj, ale ta potvora Irena, ta mi pije krev. Jakmile si vyhlídnu balík, hned mě od něj jde vykopnout. Mám žízeň a schválně okupuje nádrž s vodou, abych tam nemohl. Ale vždycky to nějak zvládnu.
V neděli jsme to vzali po dlouhé době na vyjížďku s Odetou, pěkně pod sedlem. Akce proběhla klidně a pohodově, zakončili jsme pastvičkou na louce u mostu. A pak jsem dostal ve stáji deku na usušení zpocených zad a pěkně jsem si počkal na čaj s mashkou. Odet dostala mrkvičku. Byl jsem příjemně unaven, pořádně jsem si zívnul. Což parťačka drze fotila. Nakonec jsem si nechal vyčistit kopýtka, vysomroval jablíčko a ovesné kuličky a honem do výběhu. Tam pak nabumbat, vysomrovat rozlučkový banán a odpočívat. A do středy mám zase klid. Vlastně teď výjimečně do čtvrtka...

neděle 6. března 2011

Únorové shrnutí

Teda, to to letí, už tu máme březen. Parťačka poslední dobou poněkud zanedbává update mých stránek. Holt, přestěhovali se s parťákem do svého, takže přibylo povinností a ubylo volného času. Ne že by ji to nějak zvlášť omlouvalo. Únor proběhl tak nějak líně. Ve stáji nám přibyli dva noví koně, takoví menší plnokrevní, ne takoví chlapáci jako jsem já.
Musím přiznat, že mě už ta zima nebaví, zvlášt ty mrazy, co přijdou pro blátivých dnech. To se pak po výběhu nedá vůbec chodit. Pro mou artózu to není nic příjemného. Pořád ještě baštím preventivně bylinkovou kaši z Pulmoranu a mashky, abych se nenastydl nebo nechytil něco od kašlajících kolegů. Zatím se držím. Při poslední návštěvě kopytáře jsem moc nechtěl stát. Jednak mě to nebavilo, protože jsem chtěl za Odetou, svou těžkou krasavicí, a také proto, že mě bolely nohy. V chladných dnech a při změnách počasí se artróza zkrátka ozývá častěji, co nadělám.
Taky si musím postěžoval na předposlední dodávku kvasnic. Byly pěkně hořké a hlavně v sobě měly podivnou pachuť, takže to úplně zkazilo celé jídlo, že jsem to odmítal sežrat. Asi po týdnu, kdy jsme kvasnice vysadili, abych baštil alespoň ostatní doplňky, přišly kvasnice od jiného dodavatele. Pěkně světlé, jemné a voňavé. Teď už je zase vše jak má být.
Pokud zrovna není sníh, tak už hledám na procházkách nějakou tu zelenou travičku. Nic moc, ale přeci jen je to změna. Už aby bylo to jaro.
Taky prý budu muset víc chodit na vyjížďky, protože přes zimu jsme tomu moc nedali a kopýtka tím také trpí.
Tenhle víkend, přestože bylo krásně, mě práce minula. Parťačka chytla v práci nějakou chřipku, či co. Včera mi přivezla dobrůtky a připravila čajíček s mashkou, ale dnes ji zaskakuje Odetina parťačka. Ale prý příště už zase začneme jezdit. To jsem na to teda zvědavý...

neděle 6. února 2011

První únorový víkend

Oslavil jsem narozky

Zdarec! A teď něco veselejšího. Ve středu 2. února jsem slavil své dvaadvacáté narozeniny. Jako obvykle přijela večer parťačka s parťákem a přinesli mi kyblíček s bylinkovým čajem a trochou mashe a jitrocelovým sirupem. Popřáli mi a dostal jsem i ovesnoslunečnicové kuličky od parťákovy mamči, taky speciální suchárky, co mám moc rád, mrkvičku a banány. No, měl jsem takovou malou vandalí párty, jen svíčky chyběly. Dostal jsem nějaké sezamové mlsíčky do zásoby, abych prý měl něco i na později.
V sobotu bylo takřka jarní počasí, tedy až na ten vichr. Parťačky nás s Odetou svedly do stáje a nechaly nás v zadním mikrovýběhu s kupkou sena. To mi dost vyhovovalo. Byl jsem v klídku a parťačka si mě pěkně opečovala.
Dneska jsme na víc zašli na pole a s Odetou jsem se pěkně popásal na zelené travičce. Ani se mi nechtělo zpátky. Kožich mán důkladně opucovaný od bahna, kopýtka lehce nadehtovaný, v bříšku čajdu s mashkou, chlebík, jablíčka a banány od parťaččinýho taťky. Ale ne zas tak, abych byl přecpaný, i když se tvářím, že mám pořád málo, parťačka si hlídá, aby mě nepřecpala. Přeci jen, nikdy by neriskovala, že na mě skočí kolika.
No, už aby bylo jaro...

Smutná zpráva

Zdravím. V lednu 24.1. odjel s těžkou nemocí do nemocnice kolega Wiky a bohužel, už se k nám nevrátil, odcválal místo toho na nebeské pastviny za bratránkem Šibalem. I když jsem si na důvěrnosti nikdy nepotrpěl, musím říct, že Wiky byl první koník ve stádě, který mě přišel přátelsky uvítat a kamarádil se se mnou hned od počátku. Bude nám tu chybět...