Fotky z druhé půle září 2012

Tady přikládám několik fotek z pobytu v dolním výběhu, kdy mě přišla navštívit Odeta a pozvala se na oběd. A něco málo z popásání v Šibalím výběhu.

Nemám čas, musím sežrat co nejvíc travičky za co nejkratší čas.

Kdepak, na jablka mě dnes neutáhneš :-)

Mé rentgenové snímky 30.9.2012

Přístřech a návštěva MVDr Miroslava Trundy

Tak se zase jednou hlásím z Karlštejna. Asi před týdnem jsem se přestěhoval zpět na kopec do Šibalího výběhu. Vzhledem k tomu, že tam narostla krásná travička, balíku sena jsem si moc nevšímal a pěkně popásal. V sobotu beztak parťáci strávili většinu dne svařováním konstrukce mého budoucího přístřešku. V neděli měla parťačka krizi, neboť jsem ji nechtěl zvednout levou nohu k čištění a učinil jsem tak až po opakovaném přemlouvání a přetahování. Ono se to lehko řekne, že to mám chviličku vydržet, když ona mě ta pravá zadní posledních pár týdnů pěkně bolí. Kdyby rozuměla koňštině, tak bych jí řekl, co mě kde trápí.

Vzhledem k výše zmíněné komunikační bariéře se parťáci rozhodli, že zkusí sehnat veterináře s vybavením, které by jim pomohlo zjistit, v čem spočívá má potíž.

V pátek zase makali na přístřešku (postup stavby a s ní spojená úskalí budou zveřejněné na www.vandalek.cz), v sobotu pomáhali stěhovat parťaččiny rodiče a v neděli za mnou přijel pan doktor Miroslav Trunda z Líšnice (http://www.trunda-vet.cz/). Vyšetřil mě a udělal s pomocí parťačky a ostatních přítomných několik rentgenových snímků. Parťačka pochopila, že artroza mi nahlodala spěnkový kloub a proto mě tak bolí. K mé smůle je to už tak daleko, že jediné, co se dá zkusit, je vstříknutí kortikoidů přímo do kloubu. Tak mi pan doktor dal injekci a na nohu přiložil obklad. Co mě dost točí je, že nemůžu zpět do výběhu, deset dní musím zůstat v klidu, tj. zavřený v boxu. Pá pá travičko! A taky mám odteď zakázanou vojtěšku a sladový květ. Opruz opruz. K tomu teď parťačka vymýšlí, jak zařídit, abych pak nemusel na kopec, ale mohl zůstat ve výběhu poblíž stáje. Potřebuji místo na rovině, kam se může umístit přístřešek, což nám situaci trochu komplikuje. A taky bych tam neměl být jako na samotce. Jsem zvědavý, jak tohle všechno dopadne.

Takto vypadá téměř hotová konstrukce přístřechu. Je to posvařované, nahoru přijdou laťky a bitumanové desky, boky budou zakryté plachtami.

Tady jsem, chudák vězeň. Ještěže se tu pořád něco děje, jinak bych se nudou ukousal.

Nožička s obkladem a bandáží.

Nedělní procházka s Odetou na louce u mostu

Vandálek na pastevní procházce

Vandálek na pastvince

Nedělní procházka s Odou, focení a strouhání

V neděli 9.9. jsem po dlouhé době vyrazil na procházku se svou kámoškou Odetou. Nutno říct, že to byla příjemná změna. Zatímco její parťačka s ní bez sedla obcházela obvod louky, já si to štrádoval s jistým odstupem za nimi a prokládal to pastvinkou. Zatímco mi parťačka prováděla masáž, Odeta si odběhla k řece smočit kopýka. Trochu jsem zneklidněl, když se mi vzdálila, ale pak jsem ji zase našel a společně jsme přešli přes koleje a vrátili se do stáje. Dostal jsem banánky, co mi tradičně na neděli poslal parťaččin taťka a pak jsme vyrazili na focení v kostýmu. Parťačka se chtěla se mnou vyfotit ve svých svatebních šatech už víc než před rokem, ale tehdy pořád pršelo, takže z toho sešlo. Odetina parťačka nám to ale naštěstí včas připomněla a tak jsem zase dělal modela, aby nás mohla vyfotit. Myslím, že se to docela povedlo a má parťačka mi fotky ani moc nekazila >:o)

Na půl druhou dorazil pan Langmajer, můj pedikér. Začal mou levou zadní, abychom zatížili nejdřív tu mou nemocnou nožičku a pak jí dali pokoj. Chvíli to vypadalo, že to nepůjde, nohu jsem mu totiž po krátkém boji vytrhnul. Naštěstí tam ale byla Odetina parťačka a lehce mě na jeho radu podepřela z levého boku, takže jsem se přestal bát, že ztratím rovnováhu a přepadnu, a vydržel jsem stát tak dlouho, jak bylo potřeba. Pan Langmajer je opravdu šikovný, že to tak vymyslel. Strouhání jsme zvládli bez zlobení, jen u pravé přední jsem ho tradičně poškádlil. Domů se mi ťapkalo dobře a dokonce i mírný kopeček k výběhu jsem zvládl bez výraznějšího zpomalení. Zpucoval jsem poslední dobrůtky a rozloučil se s parťačkou. Byla to trochu akční, ale jinak dobrá neděle pro nás všechny.

Návštěvní sobota s piknikem u mostu

Tak už jsem zase tady s nejnovějšími aktualitami. V sobotu se na mě přijela podívat babička - parťákova mamka a jako obvykle mi přivezla spoustu vynikajících ovesných kuliček. Nosila je s sebou v taštičce na krku, takže kdykoliv jsem na ně dostal chuť, stačilo naznačit. Pošmákl jsem si.

Nejdřív jsme to vzali přes stáj na louku k mostu, kde mi parťačka vysypala do trávy menší hromádku tvdého pečiva a udělali jsme si takový malý piknik.

Následovala masáž svalů podél páteře a na zádi.

Ještě trochu vypucovat.

Napatlat podpáždíčko změkčujícím gelem.

Po pastvince jsme zamířili přímo do výběhu, kde mi ještě babička s parťačkou odklidily kobližky z mého odpočívacího místa a nechaly se obrat o zbytek mlsků.

Na závěr jsem zapózoval před objektivem.

První zářijový víkend - procházka k mostu

Tak, tohle je teď na cca měsíc můj výběh. Má výhodu, že je pod kopcem, v podstatě na rovince, takže mě parťačka o víkendu zase jednou vytáhla ven. V sobotu jsme se stavili ve stáji, kde mě v boxu vyčistila kožich, narepelentila, vyčistila kopyta a namasírovala mi svaly na zádech a záďi. Zatímco jsem žvýkal seno, které mi tam připravila,  a nějaké ty chlebíky, tak mě mordovala podle instrukcí paní Plaché ze středeční návštěvy. Docela to šlo. Poté jsme se vydali na procházku na louku u mostu. Musím říct, že pastvinka je tam moc dobrá. Na jeteli, vojtěšce i ostřici jsem si dost pochutnal. Přišla si mě pohladit jedna malá turistka, což je důkazem toho, že jsem pořád docela fešák, i když momentálně indisponovaný. Nožička se nějako nehojí. Ekvipalazone už nedostávám, ten se moc dlouho brát ani nesmí. Beru MSM a prý budu dostávat Gelapony Fast. To jsem zvědav, jestli mi to k něčemu bude. Ale jinak si nestěžuji. Měl jsem banány, pečívko, řepičku, jablíčka a sezamový mlsek, zbaštil jsem všechnno a ještě bych si nejradši přidal. V neděli se na mě přijel podívat i parťák a tentokrát masáž probíhala na louce. Pastvinka byla labůžo, dokonce ani nepršelo. Cestou zpět sice byla parťačka smutná, že i na mírňoučkém kopečku mi dělá došlapování na pravou zadní velké potíže, ale jakmile se šlo s kopce, hned jsem nasadil svižnější tempo. Aspoň už ve mně nekřupe, když zvedám levou zadní při čištění. Parťačka se bojí, jak to zvládneme v neděli se strouháním. Má přijet pan Langmajer. Uvidíme, jak se mi do té doby povede. Holt, nemládnu, ale to nikdo, koho znám :-)