Banány mám rád

Sobotní poflakování a nedělní vyjížďka

Opět zdravím z Karlštejna. Užívám si posledních teplých dní. V noci už je docela chladno, takže začínám přestrsťovat na zimní kožíšek. V sobotu přijela parťačka s přítelem a vzali mě na procházku. Popásal jsem se na louce a občas jsem si přišel pro nějakou to šťavnatou dobrůtku. Právě frčí řepa, kterou pro mě vypěstovala přítelova mamča a taky jsem dostal bonbony z ovesných vloček, medu a slunečnicových semínek. A jablíčka, mrkev a nějaký ten banán. Nestěžoval jsem si. Asi po hodině jsem dostal žízeň, takže jsem si odfrknul směrem k parťákům a vydal se k výběhu. Chviličku jsem musel počkat, než dorazili, aby mi otevřeli vchod. Když chci, umím být hbitý. Důkladně jsme se napil a následovalo loučení. Po závěrečném banánku se parťačka chtěla chvilku pomazlit. Jak mi šeptala něco do ucha a hladila mi nozdry, usnul jsem u toho. Sluníčko hezky hřálo, prostě pohoda. Na oplátku si ode mě v kyblíku odnesli poctivě vykroužené kobližky na zahrádku.

V neděli jsme vyrazili se Šibalem už tradičně na vycházku. Parťačka mě oblíkla do zbrusu nové podsedlové dečky s výztuhou podél páteře a kohoutku a taky podbřišník mám o něco kratší. Zdála se být spokojená, že dečka pěkně propouští pot a přitom na ní nezůstávají skvrny od soli. Vzali jsme to na louky. Bylo docela vlhko a i když jsme šli celou dobu krokem, docela jsme se zpotili. Na cestě zpět jsme si dali svačinkovou pastevní pauzu. Ve stáji se na nás parťačky vrhly a čistily a patlaly. Důkladně a všude. Nutno podotknout, že očista mé kapsičky byla docela příjemná. Není nad teplou vodu.

Cesta k výběhu mi sice kapku dala zabrat, ale banán a hruštička na závěr to spravily.

Vandalení v babím létě

V sobotu přijela parťačka s přítelem a šli jsme se projít, popásat a mlsat jablíčka, řepu, banány a pár houstiček a chlebíčků. Přiměřeně, aby si mě nezacpali :o)
Soboty máme obvykle procházkový a rozmazlovací.
V neděli vyrážíme do kraje. Naše norická jízda, Šibal a já.

Nové sedlo

Léto máme za sebou a první listí už opadává ze stromů. Ozývám se po nějaké době, abych se pochlubil s novým sedlem. Parťačka došla k názoru, že jízda bez sedla je pro mě přecijen v některých situacích zatěžující. Je tu poměrně kopcovitý terén a přijde vhod, když své pozadí může zvednout z mého hřbetu a rozložit váhu a přesunout těžiště tak, aby mi to trochu usnadnila. Pořídila bezkostrové sedlo Norton. Na to naše občasné rekreační ježdění tenhle hadrák úplně stačí. Nestěžuje si ani jeden z nás. Přikládám foto.