neděle 14. června 2009

Nedělní pochvala (14.6.09)

Tak jsem zase tady s aktualním děním.
Ve středu mi pan kopytář strouhal kopýtka. Byl jsem sice trochu netrpělivý, ale jinak to šlo. Následovala pastvička s parťačkou, nějakej ten banánek a mlsík z vloček a medu.
Včera přinesla parťačka uzdečku nečekaně už k výběhu, tam mě vyčištila a z vyššího kamenu na mě nasedla. Takové novoty moc nemusím, takže jsem patřičně vyhazoval, skoro se mi ji podařilo sklepnout, ale držela se mě jako klíště. Od koní se mi moc nechtělo, ale mé pokusy to otočit zpět neprošly. Vyklubala se z toho krátká vyjížďka k řece, kde jsme se hezky zchladili a pak jsme obešli velkou louku u řeky. Vcelku pohoda. Odpoledne jsem šel ještě s Wickym, Valdou a Rebekou vypást výběh u trati a později odpoledne jsme se šli ještě na chvilku projít se Šibalem a jeho parťačkou.
Dnes ráno mě přivedli z výběhu do boxu, aby mě parťačka vyčistila kopýtka a vůbec. Nikdy mě to tam moc nebaví, takže když parťačka otevřela dveře, málem jsem ji převálcoval, jak jsem se cpal ven. Nějakou jsem schytal, ale hlavně mě pěkně seřvala, až jsem nacouval zpět do boxu. Pak jsem předstíral, že se nic takového nestalo a už jsem se ven necpal.
Asi v půl jedenácté jsme vyrazili se Šibalem na vyjížďku do lesíka. Je to tu docela kopcovité, ale nějaká ta měkká rovinka na lesní cestě se najde, takže jsem si s chutí zaklusal a na velké louce jsme si s Šibalem i trochu zazávodili. Dneska mě to fakt bavilo. V místech, kde obyvkle pouštím Šibala před sebe, jsem tentokrát nečekaně zrychlil, takže jsem si skoro celou dobu udržel místo v čele. Akorát ke konci, na cestě z kopečka, jsem šel za Šibalem. Jemu to jde z kopečka rychleji, mě trochu zlobí ta artróza, tak dělám menší krůčky.
Oba jsme sklidili velkou pochvalu a samozřejmě nějaká jablíčka a banány.
Pak nám nastříkaly parťačky nožičky a šli jsme domů do výběhu.
Super den.








čtvrtek 4. června 2009

Květen fotky



























Druhá půlka dubna - fotky








První půlka dubna fotky
























Doma novém stádě

Tak jsem po delší odmlce zase tady. Parťačka měla dost napilno, takže se k aktualizaci stránek moc nedostala.
Jak to šlo?
Co si budeme povídat, pronikání do místního stáda nebylo žádné kafíčko.
Majitelka stájí nám do výběhu nakulila raději jeden balík sena navíc, abych se taky dostal ke krmení, než si na mě ostatní zvyknou. Wiki byl v pohodě, možná až moc, na nějaké oňuchňávání já nejsem moc stavěnej. Naproti tomu Rebeka a Reno, ti po me šli častěji, než by se mi líbilo.
Rebeka si na mě poměrňě brzy zvykla, ale Reno, ten má asi nějaké komplexy a prostě mě nesnáší.
Parťačka si dělala starosti o mou váhu, přeci jen jsem něco shodil.
Par týdnů jsem chodil na noc do vedlejšího výběhu, abych se pořádně nakrmil sena a trávy a to docela pomohlo. Už jsem se těšil do velkého výběhu, kam jsme se měli přestěhovat, sotva tam doroste zasetá pastva. Ještěže bylo v květnu tak pršavo, tráva vyrostla a teď už se proháním s ostatními, máme pro sebe podstatně víc prostoru i slušnou pastvu. Zadek už mám zase pěkně kulatej.
Krom pastvy dostávám dvakrát denně řepné řízky, ječmen a sladový květ, večer také Hippovit, kvasnice, MSM a olej. Nestěžuji si.
V týdnu za mnou jezdí parťačka, většinou jdeme na procházku se zastávkou na pastvu, udělá mi kopýtka, vyčistí srst. V neděli jezdíváme na vyjížďku se Šibalem a jeho parťačkou. Když je slunečno, zamíříme do lesa, když chladněji, tak na louky. Taky chodíme chladit nožičky do Berounky, u mostu je sestupný vlez do řeky.
Se stádem jsem se docela sžil, když za mnou ve středu přijela parťačka, ani se mi z výběhu nechtělo. Tak zatím...