Během mrazů se u nás na pastvinách změnila strava. Během cca 14 dnů jsme pozvolna přešli na kukuřičnou siláž. Je to mňamka, ale protože parťačka donedávna věděla o siláži jen to, že existuje a krmí se jí skot, pokusila ze z různých zdrojů o tomto krmivu zjistit co nejvíc. Nenašla toho mnoho, ale pár užitečných informací se našlo a tady jsou pohromadě.
V Čechách se v dnešní době u koní se siláží setkáváme velmi zřídka, avšak dříve se jí koně, zejména tažní, krmili běžně. Ze zahraničních článků vyplývá, že jinde ve světě to zas tak neobvyklé krmivo pro koně není, zejména v Německu farmáři nalézají oblibu ve foliovaných silážových balících. Také ovšem kladou důraz na vysokou kvalitu siláže a preventivní očkování koní proti butulismu. Siláží se krmí i v případech, kde prašnost sena zhoršuje stav koníků s problémy horních dýchacích cest a v malém množství se přidává i dostihovým koním.
Co to vůbec kukuřičná siláž je?
Slovy laika, kukuřice se poseče a celá, nejen klasy, se rozseká a zkonzervuje mléčným kvašením bez přístupu vzduchu. Patří mezi glycidová krmiva, tj. krmiva se snadno využitelnou energií. Ze siláží je ta kukuřičná energeticky nejbohatší.
Slovy laika, kukuřice se poseče a celá, nejen klasy, se rozseká a zkonzervuje mléčným kvašením bez přístupu vzduchu. Patří mezi glycidová krmiva, tj. krmiva se snadno využitelnou energií. Ze siláží je ta kukuřičná energeticky nejbohatší.
Naproti tomu je poměrně chudá na bílkoviny, má velmi málo vápníku a pro svou vysokou kyselost může způsobovat odvápnění, tj. může mít negativní vliv na kosterní soustavu a klouby. Z tohoto důvodu se nedoporučuje podávat březím a laktujícím kobylám a mladým koním, neboť u těchto skupin koní je zvýšená potřeba vápníku a jeho nedostatek by poškodil vývoj koníků. Také koním v těžké práci se nedoporučuje.
Kyselé pH je vhodné neutralizovat přidáním mletého vápence nebo plavené křídy, pak riziko odvápnění nehrozí.
Pro svou nižší nutriční hodnotu se siláž nedoporučuje jako hlavní krmivo a vedle sena by měla být doplňována i jadrným krmivem jako zdrojem bílkovin.
Kyselé pH je vhodné neutralizovat přidáním mletého vápence nebo plavené křídy, pak riziko odvápnění nehrozí.
Pro svou nižší nutriční hodnotu se siláž nedoporučuje jako hlavní krmivo a vedle sena by měla být doplňována i jadrným krmivem jako zdrojem bílkovin.
Zásadní význam má kvalita siláže. Vůně by měla být příjemná kvasná, kořeněná. Pokud je cítit ostře, může obsahovat kyselinu máselnou nebo octovou, které jsou (nejen) pro koníky jedovaté, špatné skladování též může způsobit vznik mykotoxinů, které jsou rovněž velmi nebezpečné. U siláže je klíčová jak výroba (např. kontaminace půdou či mrtvými zvířaty může dát vznik smrtícímu butulismu), tak skladování. V teplých měsících vydrží v suchu skladovaný otevřený balík asi tři dny, v zimě i celý týden. Před každým krmením by se ale měl zkontrolavat vzhled siláže i vůně, zda se nekazí. Pokud ostře zapáchá nebo je směs oslizlá či má netypicky tmavou barvu, pak se nesmí v žádném případě zkrmovat. Stejně tak při objevení plísní na balíku. Dokonce i trhlinka ve folii silážového balíku si říká o zvýšenou pozornost.
Siláží je třeba krmit s obezřetností. Při zachování všech postupů je to krmivo pro koně bezpečné, enegeticky vydatné a velmi chutné.
Přivykání na krmnou dávku by mělo probíhat postupně a vzhledem k vysoké energetické hodnotě to nepřehánět s množstvím. Obecně se odává max cca 15 kg na den pro jednoho koně. Při překrmování by mohlo dojít (stejně jako u jiných vysoce energetických krmiv) k poškození jater a ledvin.
