Smolné období

Tak nevím, nějak se mi poslední dobou nedaří. Sotva se mi dá jakž takž dohromady šlacha na levé přední, tak se mi udělá absces. Když po hubenějším počátku jara konečně naberu něco na váze, tak mi začnou zlobit záda. Záda mi už povolila, ale nějak jsem si pohmoždil šlachu na pravé zadní nožce a udělal si na korunce modřinu. Nějak si už ani nerozumím se stádem, nevěřím nikomu, kromě Odety. Sotva se ke mně někdo přiblíží, klidím se mu z cesty. Nedávno jsem protrhl dokonce i pásku, jak jsem se snažil utéct pryč. Parťačka je z toho dost nešťastná, že se nechám takhle prohánět, ale jí se to radí. Dnes u mě byla potřetí paní doktorka a opět jsem dostal Ekvipalazone, abych nepřetěžoval levou nohu a neschvátil si kopyto. Bolí to tedy pěkně. Jsem docela rád, že mi parťačka domluvila s majiteli, že mi dají balík sena a vodu do vedlejšího výběhu a budu tam mít klid na léčení a přitom uvidím na ostatní koně. Snažíme se to chladit a mazat chladivými gely, tak snad to pomůže. Jak říkám, smolné období. A ještě k tomu jsou teď děsná vedra a já se ani nemůžu jít smočit do řeky, protože ten kopec do výběhu je teď utrpení. No, snad bude líp.