neděle 13. března 2011

Jarní nálada

Zdravím! Tenhle víkend už vypadal jako opravdové jaro. V sobotu ráno jsem si chroupal seníčko společně s Odetou a Lagunkou, když dorazila parťačka do výběhu. Nejdřív jsem si jí nevšímal, ale ona místo aby šla ke mně, jako jindy, tak udělala pár kroků zpět a přes Odetu jsem ji najednou neviděl. Napadlo mě, že se možná urazila a odchází i s mýma mlsíčkama pryč, tak jsem se vyprdnul na seno a honem se šel za parťačkou podívat. Nikam neodešla, jen se kochala sluníčkem a koukala kolem. Hned jsem ji obral o banán a několik ovesných kuliček. Pak jem dostal ohlávku a šlo se dolů do stáje, kde proběhlo hřebelcování a čištění kopýtek. Pěkně línám, takže zrzavé chlupy lítaly všude.
Parťačka mě chtěla vzít přes přejezd k řece, ale sotva jsme vyšli na silanici, padly závory a tak jsme to vzali nejdříve na pole. Chtěl jsem se pustit do travičky, ale parťačka si usmyslela, že se nejdřív půjedme projít. Pohodil jsem hlavou, rozklusal se a aby bylo jasne, že na to mám svůj názor, vzepjal jsem se mírně na zadních a hned poté vyhodil zadníma kopýtkama, úplná špaňělská škola, to parťačka čučela. Nejdřív se smála, ale pak jí nějak došlo, že bych jí mohl odtáhnout na vodítku, kam se mi zlíbí, takže mazaně zastavila,, že jako tedy jdeme pást a pak mi nasadila uzdečku, co s sebou měla přes rameno. Jakoby tušila, že na mě přijde jaro. Pak se mě drze pokusila odtrhnout od pastvičky, že jako půjdeme nejdřív na tu procházku. Tak jsem na ní zkusil klus a hrabání přední nožkou, občas pohodit hlavou, předběhnout a zatočit správným směrem. Pokaždé když se mi podařilo ji předběhnout, stáhla mě na kolečko a šlo se dál. Po několika takových nedobrovolných kolečkách jsem zjistil, že jsme už za polovinou pole, tak jsem si řekl, že teda na tu procházku půjdu. Na konci jsme to obrátili a vzali to zpět i kus po silnici, prý abych také chodil po tvrdém, kvůli kopýtkům. U přejezdu jsme se rozhodli zajít ještě k řece, kde mě konečně čekala pěkná pastvička na louce u mostu. Tu jsem si opravdu užil. Parťačka mi obírala vylínané chlupy a vyhřívala se na sluníčku. Ve stáji jsem pak dostal ještě čajík s mashkou, vyčistit kopýtka a vzhůru do výběhu. Musím říct, že tam se mi vůbec nechtělo. Amála, Lagunka i Odeta totiž byly dole a ve výběhu na mě čekala má méně oblíbená trojice. Valda s Rebekou mi tak nevaděj, ale ta potvora Irena, ta mi pije krev. Jakmile si vyhlídnu balík, hned mě od něj jde vykopnout. Mám žízeň a schválně okupuje nádrž s vodou, abych tam nemohl. Ale vždycky to nějak zvládnu.
V neděli jsme to vzali po dlouhé době na vyjížďku s Odetou, pěkně pod sedlem. Akce proběhla klidně a pohodově, zakončili jsme pastvičkou na louce u mostu. A pak jsem dostal ve stáji deku na usušení zpocených zad a pěkně jsem si počkal na čaj s mashkou. Odet dostala mrkvičku. Byl jsem příjemně unaven, pořádně jsem si zívnul. Což parťačka drze fotila. Nakonec jsem si nechal vyčistit kopýtka, vysomroval jablíčko a ovesné kuličky a honem do výběhu. Tam pak nabumbat, vysomrovat rozlučkový banán a odpočívat. A do středy mám zase klid. Vlastně teď výjimečně do čtvrtka...

neděle 6. března 2011

Únorové shrnutí

Teda, to to letí, už tu máme březen. Parťačka poslední dobou poněkud zanedbává update mých stránek. Holt, přestěhovali se s parťákem do svého, takže přibylo povinností a ubylo volného času. Ne že by ji to nějak zvlášť omlouvalo. Únor proběhl tak nějak líně. Ve stáji nám přibyli dva noví koně, takoví menší plnokrevní, ne takoví chlapáci jako jsem já.
Musím přiznat, že mě už ta zima nebaví, zvlášt ty mrazy, co přijdou pro blátivých dnech. To se pak po výběhu nedá vůbec chodit. Pro mou artózu to není nic příjemného. Pořád ještě baštím preventivně bylinkovou kaši z Pulmoranu a mashky, abych se nenastydl nebo nechytil něco od kašlajících kolegů. Zatím se držím. Při poslední návštěvě kopytáře jsem moc nechtěl stát. Jednak mě to nebavilo, protože jsem chtěl za Odetou, svou těžkou krasavicí, a také proto, že mě bolely nohy. V chladných dnech a při změnách počasí se artróza zkrátka ozývá častěji, co nadělám.
Taky si musím postěžoval na předposlední dodávku kvasnic. Byly pěkně hořké a hlavně v sobě měly podivnou pachuť, takže to úplně zkazilo celé jídlo, že jsem to odmítal sežrat. Asi po týdnu, kdy jsme kvasnice vysadili, abych baštil alespoň ostatní doplňky, přišly kvasnice od jiného dodavatele. Pěkně světlé, jemné a voňavé. Teď už je zase vše jak má být.
Pokud zrovna není sníh, tak už hledám na procházkách nějakou tu zelenou travičku. Nic moc, ale přeci jen je to změna. Už aby bylo to jaro.
Taky prý budu muset víc chodit na vyjížďky, protože přes zimu jsme tomu moc nedali a kopýtka tím také trpí.
Tenhle víkend, přestože bylo krásně, mě práce minula. Parťačka chytla v práci nějakou chřipku, či co. Včera mi přivezla dobrůtky a připravila čajíček s mashkou, ale dnes ji zaskakuje Odetina parťačka. Ale prý příště už zase začneme jezdit. To jsem na to teda zvědavý...