Teda, to to letí, už tu máme březen. Parťačka poslední dobou poněkud zanedbává update mých stránek. Holt, přestěhovali se s parťákem do svého, takže přibylo povinností a ubylo volného času. Ne že by ji to nějak zvlášť omlouvalo. Únor proběhl tak nějak líně. Ve stáji nám přibyli dva noví koně, takoví menší plnokrevní, ne takoví chlapáci jako jsem já.
Musím přiznat, že mě už ta zima nebaví, zvlášt ty mrazy, co přijdou pro blátivých dnech. To se pak po výběhu nedá vůbec chodit. Pro mou artózu to není nic příjemného. Pořád ještě baštím preventivně bylinkovou kaši z Pulmoranu a mashky, abych se nenastydl nebo nechytil něco od kašlajících kolegů. Zatím se držím. Při poslední návštěvě kopytáře jsem moc nechtěl stát. Jednak mě to nebavilo, protože jsem chtěl za Odetou, svou těžkou krasavicí, a také proto, že mě bolely nohy. V chladných dnech a při změnách počasí se artróza zkrátka ozývá častěji, co nadělám.
Taky si musím postěžoval na předposlední dodávku kvasnic. Byly pěkně hořké a hlavně v sobě měly podivnou pachuť, takže to úplně zkazilo celé jídlo, že jsem to odmítal sežrat. Asi po týdnu, kdy jsme kvasnice vysadili, abych baštil alespoň ostatní doplňky, přišly kvasnice od jiného dodavatele. Pěkně světlé, jemné a voňavé. Teď už je zase vše jak má být.
Pokud zrovna není sníh, tak už hledám na procházkách nějakou tu zelenou travičku. Nic moc, ale přeci jen je to změna. Už aby bylo to jaro.
Taky prý budu muset víc chodit na vyjížďky, protože přes zimu jsme tomu moc nedali a kopýtka tím také trpí.
Tenhle víkend, přestože bylo krásně, mě práce minula. Parťačka chytla v práci nějakou chřipku, či co. Včera mi přivezla dobrůtky a připravila čajíček s mashkou, ale dnes ji zaskakuje Odetina parťačka. Ale prý příště už zase začneme jezdit. To jsem na to teda zvědavý...
Žádné komentáře:
Okomentovat