pondělí 1. prosince 2008

Víkendové procházky a smutná zpráva

Zdar, tak jsem zase tady. Víkend se nesl ve znamení odčervování a procházek.
V sobotu na nás ve výběhu nastoupily partačky a nacpaly nam do huby takovou nedobrou pastu. Sežral jsem ji bez problému, co bych se stresoval, na zajedení jsem zfutroval i nějakej ten chlebík. Když to musí být.
Počasí bylo nic moc, ale aspoň nepršelo, šli jsme s parťačkou na procházku. Cestou jsem něco popásl, sežral pár jablek, na které jsme narazili cestou do lesa. Mě procházky až tak neberou, tak jsem se občas zastavil a dělal na parťačku pohled nebohého uondaného koníčka, abychom to otočili zpět do výběhu, ale nějak to nezabíralo. Když jsme míjeli jednu z odboček, o kterých vím, že vedou přímo domů, zkusil jsem zrychlit a zatočit, ale taky to neprošlo. Zdá se, že mé triky už jsou poněkud profláknuté...
Odpoledne na mě byl otestován sýrový croissant. Větší hnus jsem snad ještě neochutnal, snad jen ten grep před rokem. Naštěstí parťačka chybu napravila jablíčkem a banánem. Zřejmě můj dotčený, znechucený výraz má pořád svou sílu.
V neděli jsem se vycházce opět nevyhnul. Ale co, potřebuju zase trochu vylepšit kondičku.

Jinak se ke mně dostala smutná zpráva o méj parťákovi a vůdci Dinárovi, se kterým jsem strávil několik let v mém předchozím domově. Dinárovi vypovědělo minulý týden srdíčko a dnes se už prohání po věčných pastvinách. Kéž bych se i já dožil jeho úctyhodného věku a dokázal si zachovat jeho životní elán až do konce...