Tak se zase jednou hlásím z Karlštejna. Asi před týdnem jsem se přestěhoval zpět na kopec do Šibalího výběhu. Vzhledem k tomu, že tam narostla krásná travička, balíku sena jsem si moc nevšímal a pěkně popásal. V sobotu beztak parťáci strávili většinu dne svařováním konstrukce mého budoucího přístřešku. V neděli měla parťačka krizi, neboť jsem ji nechtěl zvednout levou nohu k čištění a učinil jsem tak až po opakovaném přemlouvání a přetahování. Ono se to lehko řekne, že to mám chviličku vydržet, když ona mě ta pravá zadní posledních pár týdnů pěkně bolí. Kdyby rozuměla koňštině, tak bych jí řekl, co mě kde trápí.
Vzhledem k výše zmíněné komunikační bariéře se parťáci rozhodli, že zkusí sehnat veterináře s vybavením, které by jim pomohlo zjistit, v čem spočívá má potíž.
V pátek zase makali na přístřešku (postup stavby a s ní spojená úskalí budou zveřejněné na www.vandalek.cz), v sobotu pomáhali stěhovat parťaččiny rodiče a v neděli za mnou přijel pan doktor Miroslav Trunda z Líšnice (http://www.trunda-vet.cz/). Vyšetřil mě a udělal s pomocí parťačky a ostatních přítomných několik rentgenových snímků. Parťačka pochopila, že artroza mi nahlodala spěnkový kloub a proto mě tak bolí. K mé smůle je to už tak daleko, že jediné, co se dá zkusit, je vstříknutí kortikoidů přímo do kloubu. Tak mi pan doktor dal injekci a na nohu přiložil obklad. Co mě dost točí je, že nemůžu zpět do výběhu, deset dní musím zůstat v klidu, tj. zavřený v boxu. Pá pá travičko! A taky mám odteď zakázanou vojtěšku a sladový květ. Opruz opruz. K tomu teď parťačka vymýšlí, jak zařídit, abych pak nemusel na kopec, ale mohl zůstat ve výběhu poblíž stáje. Potřebuji místo na rovině, kam se může umístit přístřešek, což nám situaci trochu komplikuje. A taky bych tam neměl být jako na samotce. Jsem zvědavý, jak tohle všechno dopadne.
Žádné komentáře:
Okomentovat