Přes všechny snahy ani klinika v Heřmanově Městci Šibálkovi nedokázala pomoci. Dnes krátce před polednem usnul, aby se probudil až na nebeských pastvinách s věčně zelenou travičkou.
Budou mi chybět ty naše společné pastvinkové procházky a výjížďky na louky a do lesů.
Zlaté časy naší Těžké jízdy skončily.
A bude mi chybět to jeho dobrosrdečné ňufání.
Parťačky jsou zdrcené, nic nebude jako dřív...
Přikládám pár foteček z naší předposlední a poslední vyjížďky...
Ještě první květnovou neděli jsme si užívali a najednou je pryč...
Žádné komentáře:
Okomentovat