Letosni zima stoji za starou koblihu. Misto aby byl snih a suché, byť mrazivé počasí, tak je to pěkný blázinec. Ty vysoké teploty na konci ledna mi daly docela zabrat. Deštivo, sychravo a blátivo vůbec nedělá dobře mým artrotickým kloubům. Odpočívám teď skoro celou noc vleže, jak mě to zmáhá.
V sobotu 2.2. se mi podařilo slušně vyděsit parťáky. Přišli za mnou do výběhu, přinesli mi v kyblíčku mou oblíbenou mashku a přáli mi k mým 24. narozeninám. Jestli čekali, že budu nadšen, tak se spletli. Bylo mi mizerně. Ke kyblíku jsem jen čichnul a šel pryč. Překvapená parťačka mi dala banán, co to se mnou udělá. Aby se neřeklo, ta jsem ho laxně sežvýkal. Na ovesné kuličky od babičky ani nic dalšího jsem neměl nejmenší chuť. Nechal jsem se pohladit a o pár kroků dál jsem si lehnul do trávy. Cítil jsem se příšerně unavený, vůbec nic se mi nechtělo, ani jíst, ani pít.
Parťačka hned volala majitelce stáje a společnými silami mě přiměly vstát. Pomalu jsme se dopinožili do stáje. Zkoušeli do mě s parťákem dostat vodu nebo něco dobrého, ale nereagoval jsem.
Asi za hoďku dorazil pan doktor Trunda, vyšetřil mě a zkonstatoval, že jsem dehydrovaný a zesláblý. Zavedl mi do žíly infuzi, parťačka mi držela hlavu, abych si nevytáhl ven kanilu, parťák držel nad hlavou pytlík s vodou, který pak vyměnil za iontový roztok. Tak jsme spolu v boxe strávili tři hodiny. Při výměně pytlíků jsme měli trochu potíž, nechtělo nám to kapat a krev postupovala hadičkou směrem nahoru, což bylo špatně. Pan doktor musel odcestovat k případu koliky, ale dokázal nám poradit co a jak. Odetina parťačka nám poskytla jehlu na propíchnutí dna lahvičky s ionťákem a hned to šlo lépe.
Musím říct, že toho dne jsme měli všichni dost. Parťáci mi přidali seníčko, nechali mi tam nesnědenou mashku a kýbl s vodou, s neveselou náladou odjížděli domů.
K večeři jsem toho mnoho nesnědl, tak mi majitelka stáje nechala krmení v boxu, kdybych dostal chuť později. No, do rána jsem všechno zbaštil a pustil se i do sena.
Když dorazili parťáci připraveni na všechno, mile jsem je překvapil.
Pan doktor mi doporučil Glukopur na energii, týden v boxu a pěkně baštit, abych zesílil.
Odetina parťačka pohotově hroznový cukr sehnala, tak jsem měl vše zajištěné ještě ten den. Místo v sobotu jsme nakonec oslavovali v neděli. Dostal jsem černé pivo (jen jsem si lízl) a jablíčka od parťáka, ovesné kuličky od babičky, banánky od dědečka, linecké srdce od parťačky a křížaly. Křížaly mi moc nešmakovaly, ale to ostatní jsem si užil. Do kyblíku s mashkou jsem si spokojeně pobrukoval a důkladně naslintal.
Od té doby se držím docela dobře. V pátek jsem dostal odčervovací injekci.
V sobotu jsem byl po týdnu poprvé venku, jen na chvíli. Ani se mi nechtělo zpět. V neděli už jsem ve výběhu strávil delší čas. Nově dostávám na ven deku. Parťačka vytáhla termodeku, co mi koupila někdy před pěti lety. V neděli jsme ji měl na sobě poprvé od chvíle, kdy ji na mě před lety zkoušela. Nj, termoregulace už holt není co bývala. Holt už asi neomládnu. Od pondělka chodím přes den do výběhu. Dobře, že se počasí stabilizovalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat