Tak se konečně po delším čase ozývám s posledními novinkami. Aktualizace mých stránek trochu vázla, neboť parťačka měl spoustu práce a také na týden odcestovala do Skotska. Za její nepřítomnosti tu o mě pečovali parťáci Odety a přítel mé parťačky, takže o čistění kopýtek, mlsíky, ochlazování nožiček a pasení jsem neměl nouzi. Jen ta vedra byla úmorná. Z pastvy už nezbylo nic poživatelného a přes den jsem ani neměl chuť v tom vedru jíst seno. Sice jsem dostával příkrm, ale i tak jsem parťačku nepříjemně překvapil, když po svém návratu zjistila, že jsem výrazně pohubnul. Upravila mi hned složení a množství krmné dávky a teď doufá, že se brzy spravím. Taky jí přijde, že teď víc připomínám Seana Conneryho, jak mi příbývá bílých chloupků kolem očí, na čele a nose. Nj, holt nemládnu.
Ale o tom jsem ani tak psát nechtěl. Včera, tj. v sobotu, jsme byli popásat s kámoškou Odetou. Konečně pastvička, co za něco stála, protože jsem na ní nebyl sám, ale s jiným koňským parťákem. Hrozně mi to chybělo.
A co víc, dneska jsme měli velkou událost. Parťačka Odety, percheronky, která se mnou mimochodem kamarádí dost intenzivně, se rozhodla, že ji zkusí nasedlat a projet.
Vzali jsme to na čerstvě zmulčované pole a pěkně vyrazili krokem. Nejdřív jsem jel v čele já a udával směr, ale časem jsme s Odetou jeli vedle sebe a dokonce jsme i krátký úsek vzali klusem. Odeta naklusala jako první a já ani neměl snahy s ní závodit, jako s jinými koňmi a s chutí jsem se zařadil za ni a koukal na tu její mohutnou srdcovitou záď. Docela jsem parťačku překvapil, že jsem šel svižně a nic jsem na ni dnes nevymýšlel, byla moc spokojená. Už je to dlouho, co jsme si to užili, přeci jen, bez Šibinky to pak už nebylo ono.
Po zkušební vyjížďce jsme to vzali do stáje, dostali mash k svačince a pak jsme se vydali k řece trochu zchladit. K poledni se totiž udělal pěknej pařák. Zahučeli jsme do vody bez pobídky, Odeta sice měla nejspíš chuť si lehnout, ale její parťačka to nedovolila. No, nedivím se jí. Chvilku jsme popásali travku u řeky, ale pak už nás začal žrát hovada, tak nás parťačky vzali do vody jen na ruce. Ta moje si myslela, že půjdem smočit jen kopýtka, ale ja jsem byl jiného názoru. Tak tak mi přehodila otěže, abych se do nich případně nezamotal a honem plavala za mnou. Chvíli měla strach, že jí uplavu a tak mě rychle dostihla a raději stáhla ke břehu. Ta koukala, ja jsem jí vypekl. Sranda musí být. Poté jsme se ještě na chvilku vrátili do stáje opečovat kopýtka a narepelentit a pak hurá domů do výběhu.
Ale o tom jsem ani tak psát nechtěl. Včera, tj. v sobotu, jsme byli popásat s kámoškou Odetou. Konečně pastvička, co za něco stála, protože jsem na ní nebyl sám, ale s jiným koňským parťákem. Hrozně mi to chybělo.
A co víc, dneska jsme měli velkou událost. Parťačka Odety, percheronky, která se mnou mimochodem kamarádí dost intenzivně, se rozhodla, že ji zkusí nasedlat a projet.
Vzali jsme to na čerstvě zmulčované pole a pěkně vyrazili krokem. Nejdřív jsem jel v čele já a udával směr, ale časem jsme s Odetou jeli vedle sebe a dokonce jsme i krátký úsek vzali klusem. Odeta naklusala jako první a já ani neměl snahy s ní závodit, jako s jinými koňmi a s chutí jsem se zařadil za ni a koukal na tu její mohutnou srdcovitou záď. Docela jsem parťačku překvapil, že jsem šel svižně a nic jsem na ni dnes nevymýšlel, byla moc spokojená. Už je to dlouho, co jsme si to užili, přeci jen, bez Šibinky to pak už nebylo ono.
Po zkušební vyjížďce jsme to vzali do stáje, dostali mash k svačince a pak jsme se vydali k řece trochu zchladit. K poledni se totiž udělal pěknej pařák. Zahučeli jsme do vody bez pobídky, Odeta sice měla nejspíš chuť si lehnout, ale její parťačka to nedovolila. No, nedivím se jí. Chvilku jsme popásali travku u řeky, ale pak už nás začal žrát hovada, tak nás parťačky vzali do vody jen na ruce. Ta moje si myslela, že půjdem smočit jen kopýtka, ale ja jsem byl jiného názoru. Tak tak mi přehodila otěže, abych se do nich případně nezamotal a honem plavala za mnou. Chvíli měla strach, že jí uplavu a tak mě rychle dostihla a raději stáhla ke břehu. Ta koukala, ja jsem jí vypekl. Sranda musí být. Poté jsme se ještě na chvilku vrátili do stáje opečovat kopýtka a narepelentit a pak hurá domů do výběhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat