Tak se zase po čase zase ozývám. Přesněji řečeno, dokopal jsem parťačku, aby sebou pohnula a napsala sem poslední novinky. Že mám poraněnou šlachu na pravé zadní a modřinu na patce, to už jsem zmiňoval. Zatím se to nijak zvlášť nelepší, snažím se nést váhu většinou na druhé noze, ale ne až tak, abych si ji schvátil. Nadále zůstávám samostatně v Šibalím výběhu s výhledem na stádo. Krmelec s balíkem sena mám jen pro sebe a když mám chuť, proložím to čerstvou travou. O vodu je též postaráno a parťačka mi udržuje kolem sena čisto a chodí sbírat koblihy. Prý aby se mi zbytečně nedostávaly do kopyt a nezpůsobovaly hnilobu. 7. července mě pan Langmajer strouhal kopýtka ve výběhu, neb mi paní doktorka dva dny předtím naordinovala klid a Ekvipalazone. Strouhání šlo docela dobře na to, že na tu zadní jsem nevydržel stát moc dlouho. Před týdnem se na mě byl podívat parťaččin taťka a přivezl mi banánky tentokrát osobně. Samozřejmě jsem s ním zapózoval před objektivem, jasná to věc. Toho dne se parťačka domluvila s majiteli stáje, že budu od stáda oddělen natrvalo, abych měl šanci se vyléčit a nezraňoval se opakovaně. Tak to se jí dost ulevilo. Už objednala kovové jekly na přístřešek, ze kterých ho parťák chce svařit. Nahoru dají bitumanové desky a po stranách připevní neprofukavou plachtovinu. Jsem na to dost zvědavý. A taky na to, kdy se k té montáži dostanou, vzhledem k tomu, že teď mají rozdělaných víc věcí. No, uvidíme, do podzimu je ještě čas.
Žádné komentáře:
Okomentovat